Upozornění uživatelům technologie KAPS-LE

SILMOS s.r.o. vypověděl dne 14. 4. 2023 Licenční smlouvu č. 19/2020 s Arcibiskupskými lesy a statky Olomouc s.r.o. na užívání patentů č. CZ 304374, CZ 305239 a CZ 306682 s odnětím práva ALSOL s.r.o. na další používání a provádění licencovaných technologií po dobu platnosti patentů..

Důvodem pro toto rozhodnutí je postup ALSOL s.r.o., který na stavbě „Pila Vápenná – mokrý sklad“ nechal zhotovit vrstvu obdobného složení. Skutečné složení vrstvy a údajně odlišný postup provádění vrstvy nebyly doloženy žádnými dokumenty ani zkoumány nezávislou zkušebnou. Stanovisko SILMOS s.r.o. s příslušným technickým rozborem je obsaženo níže..

V zájmu dlouhodobě optimalizovaného postupu provádění a výzkumně ověřeného složení patentovaných technologií KAPS-XY si dovolujeme všechny smluvní partnery i potenciální uživatele upozornit, aby podobnými experimenty nehazardovali s dlouhodobou životností a technickými parametry technologie KAPS-LE i KAPS-XY.

ODKAZY K VÝPOVĚDI LICENČNÍ SMLOUVY Č, 19/2020 S ALSOL S.R.O.

1. JUDr. Petr Dítě, MBA, LL.M., Stanovisko za Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o., ze dne 19. ledna 2023

„Při prověřování realizace zpevněné plochy na stavbě „Pila Vápenná – mokrý sklad“ a po prostudování použitého technologického postupu bylo zjištěno, že při vytváření zpevněné plochy byly na urovnanou a zhutněnou pláň postupně položeny tři podkladní vrstvy různých frakcí drceného kameniva a různých tlouštěk, které byly postupně zhutňovány a po určitých odstávkách prolévány štěrko-cementovo-popílkovou zálivkou, když se povrchy jednotlivých podkladních vrstev podrobovaly pomocí pojezdu válce lehké vibraci, aby se dosáhlo co největšího prolití kameniva a spojení jednotlivých vrstev kameniva.

Z porovnání znění prvního patentového nároku patentu CZ 304 374 a technologického postupu použitého na předmětné stavbě na Pile Vápenná plyne, že použitý postup se značně liší od nárokovaného rozsahu ochrany technologie KAPS-LE, a to zejména:

a) složením v nároku přesně definovaném složení výplňové směsi (hydraulické maltoviny s vodou) a použitou štěrko-cementovo-popílkovou zálivkou

b) vrstvy krytu kameniva, kde v patentovém nároku je definována pouze jedna vrstva kostry kameniva, kdežto na předmětné stavbě byla zpevňovaná plocha realizována pomocí více nad sebou ukládaných vrstev drceného kameniva různých frakcí, které byly postupně prolévány a zhutňovány.“

2. Stanovisko SILMOS s.r.o., zastoupené Mgr. Denisou Valentovou, advokátní kancelář BLTS, ze dne 14. března 2023

V případě patentu č. 304374 se chrání „způsob vytváření krytu vozovky“, což je technickým ekvivalentem ke způsobu vytváření jakýchkoliv funkčních zpevněných ploch (konkrétní účel způsobu v porovnávaném řešení ve Vašem dopise není, uvádí se jen „zpevnění plochy na stavbě“). U patentovaného způsobu se využívá „principu prolévaných vrstev“, což je i znakem řešení porovnávaného (předvýznak nároku 1). Využití více prolévaných vrstev při vytváření zpevněné funkční plochy je potom blíže uváděno i v popisu (část týkající se vysvětlení požadavků na řešení z hlediska jeho účelu a z hlediska dosahovaných účinků, str. 2, zejména řádky 17,18; 21 až 29; 49). Dalším znakem nároku 1 patentu je, že do kostry kameniva se vpravuje výplňová směs, tvořená hydraulickou maltovinou s vodou, případně, ve spojení s nárokem 3, hydraulickou maltovinou s vodou a popílkem (zvýšení pevnosti výplňové směsi v tlaku), což shodně obsahuje i porovnávané řešení. Odlišnost porovnávaného řešení spočívá podle bodu a) v údajném složení štěrko-cementovo-popílkové zálivky (viz dále).

Patentový nárok (1) požaduje kostru z hrubého drceného kameniva, což představuje v souladu s platnými evropskými normami na kamenivo zrna o velikosti od 4 mm do 125 mm. To znamená, že do oblasti patentových nároků patří libovolné vyráběné frakce kameniva a jejich kombinace. Kromě nejčastěji používané frakce 32/63 lze podle patentových nároků použít jakoukoli kombinaci různých frakcí, např. 16/63, 8/16, 8/32, jak uvádí příklad 1 provedení vynálezu, kde se používá drcené kamenivo frakce 4 – 8 mm v tloušťce vrstvy 30 mm. Tedy Vámi uváděné „drcené kamenivo různých frakcí“ u porovnávaného řešení spadá opět v plném rozsahu do chráněného patentového nároku.

Tloušťka vrstvy se stanoví projektem podle zatížení plochy, vhodného technologického rozmezí odpovídajícího zrnitosti kamenné kostry a optimalizovaného způsobu provádění. Z hlediska chráněného patentového řešení nepřináší projektová tloušťka vrstvy žádné vybočení z patentových nároků. Na Pile Vápenná I, II (i pro připravovanou část III) byla projektová tloušťka zpevněných ploch 400 mm vybudovaná ze dvou vrstev patentované technologie v tloušťce 200 mm. Stejně tak (ovšem s vyšší pracností) mohla být vyrobena ze tří vrstev 2 x 150 mm a 1 x 100 mm. Tedy ani počet vrstev a libovolně stanovená tloušťka vrstev porovnávaného řešení nezakládá odlišnost mimo obor patentových nároků.

Jak je však zmíněno úvodem, pro posouzení porušování ochrany, vyplývající z patentu, nejsou relevantní znaky, kterými se jakékoliv řešení liší, tedy které má navíc, ale pouze skutečnost, zda takové řešení obsahuje (nejméně) všechny podstatné znaky podle patentových nároků. A to v daném případě, pro způsob vytvoření jedné vrstvy, obsahuje, jak je detailně popsáno výše.

Samostatný rozbor si zaslouží Vaše tvrzení o použité „štěrko-cementovo-popílkové zálivce“. Termín „štěrk“ přestal být používán při platném zavedení evropských norem na kamenivo v roce 2007. Zůstal v platnosti pouze u některých národních norem, např. ČSN 73 6127-1 Stavba vozovek. Prolévané vrstvy – Část 1: Vrstva ze štěrku částečně vyplněného cementovou maltou, kde „štěrk“ reprezentuje kamennou kostru frakce 32/63 mm. S odvoláním na dřívější technické normy (např. ČSN 72 1001) se termín „štěrk“ používá k označení ještě hrubší frakce 62/125 mm. Takový materiál se však na betonárnách nepoužívá, neboť podle zavedeného systému jakosti a používání kameniva do betonu podle ČSN EN 12620 Kamenivo do betonu může dosáhnout nadsítné maximální velikosti zrna 45 mm. Pokud by se tato „štěrko-cementovo-popílková zálivka“ přesto podařila vyrobit, vznikla by vlivem rozdílu několika řádů mezi zrnitostí popílku a štěrku vysoce nehomogenní směs. Při jejím rozprostírání z domíchávače by došlo k separátnímu rozlití zálivky a následnému rozsypání velkých zrn štěrku. Absurdita uvedeného technologického postupu spočívá v tom, že štěrková zrna velikosti (32)/63 – 125 mm se údajně „prolily“ a „lehkou vibrací“ zatlačily do „různých frakcí drceného kameniva“, tedy maximálně frakce 32/63 nebo menší. To je stejné tvrzení, jako že zatlačíte větší krychli do malé krychle neboli technický nonsens odporující fyzikálním zákonům. Hypotetická existence „štěrko-cementovo-popílkové zálivky“ tak jen dokazuje, že se jedná o dodatečný listinný konstrukt, který má obejít patentované řešení.